(Nejen) „Abrahámovské víry nám o zlu neříkají nic jiného než to, že je součástí Božího plánu, který je třeba pokorně přijmout jako způsob zkoušky lidstva. Gnostici však popírali, že by dobro a zlo mohly pocházet ze stejného božského zdroje. Neexistuje vnější božstvo, které by nás zkoušelo, ale síly naší vlastní mysli nás vyzývají ke zkoušce holého rozlišování. Sami sebe odsuzujeme ke zlu, když nevidíme, jak v naší mysli působí omyl. Omyl, který extrapoluje mimo měřítko nápravných fází do zla. Dává přednost paranoidní síle působící proti symbiotické celistvosti života, psychopatické deformaci, která odcizuje člověka vrozené dobrotě lidské přirozenosti. Zlo závisí na klamu (řecky apate v gnostických spisech), ale stejnou měrou je odhalení klamu PŘEDPOKLADEM překonání zla.“[1]
1) Pro detailní průzkum tématu – tedy přehledu „Demiurgovská chtonická[2] monoteistická náboženství a spirituality“ (vytvořena úmyslně pod vlivem Demiurga) jsou mnou použity kvalitní vědecké nástroje – 1) Occamova břitva – je základem principu logické úspornosti a říká, že je vhodné použít nejjednodušší možné vysvětlení jevu; 2) Popperova břitva – teorie, které nelze vyvrátit, nejsou vědecké; 3) Humeova břitva – žádné svědectví není s to dokázat zázrak (Pozor, nelze ale stoprocentně vyvrátit to, že by žádný zázrak či nadpřirozená událost mohla nastat); 4) Hanlonova břitva – „Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost“;[3] 5) KISS princip – udržujte věci jednoduché (nemá smysl věci komplikovat).[4]
2) Po důkladném průzkumu tématu (musíte hodně hluboko zkoumat od základu vědeckým přístupem)[5] jsem zjistil že, ze samé podstaty jsou „Demiurgovská monoteistická náboženství a spirituality“ nereformovatelnými; výchozím bodem je totiž vždy „lživé vědomě“ řečené prohlášení „Já jsem Bůh, a jiného kromě mě není“ nebo podobné „Není jiného Boha kromě mně, a „můj Posel“ je mým jediným pravým zvěstovatelem (v tisíci obměnách).Nereformovatelnost je v základu těchto věrouk, když jsou takto postaveny špatné Demiurgovské základy (v absolutním protikladu proti „Náboženství Vykřesaného Světla Poznání“[6]), nebude stavba nikdy stát „rovně,“ bude v podstatě, od počátku neustále „v procesu rozkladu,“ který se začne projevovat prasklinami ve stavbě a nakonec bude zakončen logicky velkým pádem stavby.
3) Takto jsou postaveny tyto konkrétní věrouky (vyjmenuji jen opravdu základní – věrouk je tisíce) – [1] Ortodoxní Judaismus a všechny jeho odnože + Kabala a všechny jeho odnože; [2] Mesiášský Judaismus a všechny jeho odnože; [3] Samaritánský Judaismus – dodnes existující věrouka; [4] Ortodoxní Křesťanství a všechny jeho odnože; [5] Chrislám a všechny jeho odnože; [6] Islám (arabsky: zvuk الإسلام; al-‚islām) a všechny jeho odnože (např. Ahmadiyya Muslim Jama’at; Súfismus); [7] Víra Bahá’í; [8] Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (LDS), nazývaná také Mormonismus a všechny jeho odnože; [9] Rastafari, psáno též Ras Tafari; [10] Drúzové; [11] Jezídské náboženství; [12] Sikhismus a všechny jeho odnože; [13] Svědkové Jehovovi; [14] Višnavismus a všechny jeho odnože; [15] Šivaismus a všechny jeho odnože; [16] AllatRa a všechny jeho odnože; [17] Hnutí Grálu; [18] Svobodné zednářství a všechny systémy Velkého Architekta Universa.[7] Do tohoto kritického seznamu jsou všechny tyto náboženské systémy zařazeny po důkladném hloubkovém zkoumání – pokud si myslíte, že některé z těchto věrouk nezapadá do Demiurgovské pyramidové hry, napište mi proč, poprosím Vás o důkladné vysvětlení – toto je jen moje subjektivní, docela tvrdé hodnocení vnitřní kvality těchto věrouk.
4) V těchto nereformovatelných náboženstvích a spiritualitách platí od začátku také to, „že věřící je tu vždy od toho,“ aby „Věřil a Přijímal“ bezpodmínečně, a bez jakékoliv kritiky předepsaný subjektivní výklad Božství, tedy Stvořitele světa – jediného Boha (Demiurga). Zprostředkovatelem je vždy bezchybný, božský, žijící či mrtvý, či zmrtvýchvstalý nebo nanebevzatý „Prorok či Mesiáš, nebo Správný Spravedlivý Učitel“ a tím pádem věřící vždy přijímají, že „nikdo Jiný mimo jejich Stvořitele není a Stvořitel je nezpochybnitelný včetně jejich Proroka.“ Takové Božstvo a jedině Ono nastavuje všechny pravidla; obřady (ať krvavé či nekrvavé); svátky, a nechává sepsat také Svaté nezpochybnitelné knihy, které budou mít vždy jediný pravý výklad.
5) Věří a přijímají bezpodmínečně“ neomylné Svaté knihy – tyto svaté knihy je možno vykládat, „ale nikdo nesmí zpochybňovat jejich vnitřní obsah,“ vždy existuje jen jeden správný výklad obsahu. Zároveň jsou věřící vždy učeni, že jedině jejich „Svatá kniha“ je opravdu Svatou (tedy oddělenou) od ostatních Svatých knih jiných věrouk, protože ty jsou vždy automaticky falešné „a jejich věřící jsou na chybné cestě“ – pokud zároveň nejsou součástí jejich kultu také. Příklad: Bible je složena ze Starého zákona (Tanachu) a Nového zákona v Křesťanství, ale v Judaismu není přijímán Nový zákon, vyjma Mesiášského Judaismu.
6) „Každý kdo vstoupí,“ nebo se narodí do jakéhokoliv z „Demiurgických náboženství a spiritualit“ musí bezpodmínečně přijímat základní vyznání věrouky, a musí přijímat všechny tradice, vysvětlení minulých generací – neexistuje jakákoliv opozice k naukám předků. Rozdíl je pouze tam, kde se jedná o věrouku či kult, který je postaven na liberálních hodnotách – tam většinou neexistuje jakýkoliv postih při odchodu, ale třeba u společnosti „Svědkové Jehovovi“ nebo Islámu znamená odchod vždy extrémní separaci od společenství, v některých kultech znamená ale i následné pronásledování, nebo dokonce uplatňování pravidel Cti – tedy i přímá hrozba smrtí za odchod od věrouky – toto se netýká jen třeba muslimů, ale i indických náboženství.
[1] Zdroj: Nag Hammádí Codex – https://www.facebook.com/Nag-hammadi-Codex-745282905640310/ ; JLL, z MANITU: Matangi, vyvrženec/ Ta, která přemáhá klam.
[2] Zdroj: podsvětní, týkající se podsvětí; náležející zemi, podzemní např. chtonická božstva – podsvětní božstva); https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/chtonicky
[3] https://cs.wikipedia.org/wiki/Vědecká_metoda
[4] https://cs.wikipedia.org/wiki/KISS
[5] Extrémní respekt ke skutečné vědě: V případě duchovních témat jsou pomocníkem vždy religionistika, teologie (všechny víry, které budou předmětem zkoumání), apologetika (všechny víry, které budou předmětem zkoumání), biblistika, historické vědy, lingvistika, archeologie, antropologie a další humanitní vědy.
[6] Autor pojmu – pan Mgr. Jan Kozák – z Prokopské školy indoevropské tradice https://www.gnostica.cz/
[7] Od publikování prvního článku byla přidána i tato náboženství – Samaritánský Judaismus – dodnes existující věrouka; Kabala a všechny jeho odnože; Ahmadiyya Muslim Jama’at; Súfismus; AllatRa a všechny jeho odnože; Svobodné zednářství a všechny systémy Velkého Architekta Universa;
Dobrý večer, Josefe, se zájmem jsem si přečetl (a pak znovu přečetl) Vaši studii o demiurgických náboženstvích. Domnívám se, že jsi přesně analyzoval jejich podstatu, která se projevuje především obdařením nejrůznějšími pozitivními vlastnostmi Stvořitele-Demiurga a jeho zbožštěním. Naprosto správně zdůrazňujete, že: 1. Formát mezi věřícími pasivní podřízenosti a pokory před osudem; 2. Rigidní kulty (dokonce extrémně rigidní a kruté); 3. Povinná představa mesiáše – spasitele a osvoboditele; 4. Posvátné kánony z církevních textů a dokonce eklektické nauky z legend a pseudoučení (halacha u židů, hadit u muslimů, scholastika a papežské instituce atd;) 5. Nemilosrdné odmítání disidentů (u židovských ortodoxních je to vyloučení z komunity, u muslimů zločin, který se trestá smrtí). Nejsem příliš obeznámen s pojmy Mormonismus a Rastafari; v Jezídském náboženství se myslím vyskytují prvky dualismu (ale nejsem si jist). Ale pokud jde o přední náboženství (především monoteistická), s vašimi závěry zcela souhlasím. Bůh ve všech těchto náboženstvích je antropomorfní Bůh. Jako otec je ke svým dětem přísný a zároveň spravedlivý, ví o každém jejich kroku a soudí je podle zákonů, které stanovil. Může být žárlivý, milosrdný, laskavý, hněvivý i soucitný. Může odhalit svou tvář, nebo ji v časech zkoušky skrýt; věřícím zbývá jen věřit, že v obou případech to Otec dělá pro jejich dobro. Je všudypřítomný, imanentní – přítomný ve všem a vždy; projevuje se v náhodných událostech i grandiózních kataklyzmatech; zasahuje do života obyčejných smrtelníků; usměrňuje je na cestě pravdy, stará se o každou duši – jak uzná za vhodné. Jeho zákon je neměnný. Určuje všechno a všechny. Zasahování člověka do jeho předpisů – nejen v duchu zákona, ale i v jeho liteře – je rouháním, za které vždy následuje trest: hrozivý a neúprosný. Tato náboženství Demiurga odmítají jakékoli kritické nezávislé myšlení, skepsi, racionalitu. Proto jsou plná hlouposti, dětinské hlouposti a krutosti. Chci jen dodat, že jestliže u Křesťanů a částečně i u Židů strnulost těchto vír pod náporem rozumu poněkud změkla, pak u Muslimů se tak zatím nestalo. Islám a Židovská ortodoxie (haredi) je čistým ztělesněním náboženského fundamentalismu v jeho nejtvrdší a asketické podobě. „Oko za oko“, nemilosrdný a odmítavý postoj k ženě, menšinám, zákaz erotického oblečení, divadelních představení, nepřátelství k umění, ostrakizace odpadlíků – to vše je součástí takové víry. Ve skutečnosti všechna tato náboženství svalují vinu za lidské hříchy na člověka samotného, a to je největší absurdita. Je to stejné, jako kdybyste obviňovali leoparda z toho, že je masožravec. Proto jsou pro mě všechna ztělesněním nevědomosti, pokrytectví a hlouposti.
1) Alexandře, šel jsem až k jádru těchto náboženství a u všech, která jsem extrémně podrobně analyzoval (což činím stále, kvůli možnosti omylu), jsem našel šílený koncept Demiurgismu – opravdu mám teď v hlavě zajímavý boj, když porovnávám všechna náboženství Demiurgismu a jejich extrémní propracovanost v kontrastu s bráhmanským/buddhistickým/vedantským systémem Puruši/Prakrti na Východě. Vidím, jak je svobodné náboženství chápáno v systému Puruši na rozdíl od vězení Demiurga. Jen dodám, že analýzu považuji za úžasný nástroj, když shromáždím všechna fakta a pak použiji i všechny vědecké břitvy, jsem docela zděšen, kolik náboženství je uvězněno v dogmatismu a neposkytuje žádný skutečný svobodný sebe rozvoj – jen ho předstírá. Ze všech náboženství, která zatím přežila mimo tuto tabulku Demiurga, existuje pouze Zoroastrismus, Mandaismus + samozřejmě Gnosticismus v Neo-Gnostické podobě dle mého vysvětlení (pokud vás napadají nějaká další náboženství, budu vám vděčný), tam je zcela jiný gnostický přístup se všemi doktrínami. Upřímně bych se rád mýlil, hledám dál, ale zajímá mě čisté jádro všech náboženských systémů, a to jádro je právě vězením ve všech, které jsem jmenoval jako demiurgické. Pak je tam spousta podivných doktrín položených na těchto základech, které jsou také zajímavé, ale to jádro je, i když nechci, aby bylo úplně jednoznačně demiurgické – míra vnitřní svázanosti je asi různá, o jádru bych si musel osobně promluvit přímo s příslušníky všech uvedených náboženství, ale vycházím čistě z dostupných vědecky ověřených základů – možná to tak necítí všichni příslušníci těchto náboženství, ale podle vědeckých nástrojů jsou bohužel v otroctví (aniž by je to asi vůbec kdy napadlo) – o to víc sleduji všechny milující mystiky v těchto náboženstvích a tam vždy najdu příklad, že se někdy spíše schovávají mistrně pod nařízenou doktrínu (jako třeba v totalitních politických společnostech) – ale uvnitř žijí jiným životem (a jsou o tom schopni anonymně svědčit). Např. u muslimů se s tím setkávám často, když si s někým dopisuji, tak mi otevřeně říká, že navenek dodržuje povinnosti náboženství (dává sebemenší pozor na jakoukoliv chybu), ale ve skutečnosti uvnitř sebe pohrdá božstvem Demiurgem – podobnou situaci předpokládám i u jiných náboženství – navenek se lidé (pod přímou hrozbou trestu) tváří a chovají jako pravověrní, ale ve svém soukromí se seznamují s pojmem svoboda a třeba i přesně cíleným ateismem. To je vidět na příkladu profesora Richarda Dawkinse – ten se ve svých knihách rozchází s božstvy Demiurga ryze systematicky.
| „Bůh je ve všech těchto náboženstvích antropomorfní. Jako otec je ke svým dětem přísný i spravedlivý, zná každý jejich krok a soudí je podle zákonů, které stanovil. Dokáže být žárlivý, milosrdný, laskavý, hněvivý i soucitný. Může odhalit svou tvář, nebo ji ve chvílích zkoušky skrýt; věřící mohou jen věřit, že v obou případech to Otec dělá pro jejich dobro. Je všudypřítomný, imanentní – je přítomen ve všem a vždy; projevuje se prostřednictvím náhodných událostí i grandiózních kataklyzmat; zasahuje do života obyčejných smrtelníků; vede je po cestě pravdy, pečuje o každou duši – jak uzná za vhodné. Jeho zákon je neměnný. Určuje všechno a všechno. Zásah člověka do Jeho nařízení – nejen v duchu Zákona, ale i v jeho liteře – je rouháním, které bude vždy znamenat trest: strašlivý a neúprosný. Tato náboženství Demiurga odmítají jakékoli kritické nezávislé myšlení, skepsi, racionalitu. Proto jsou plná hlouposti, dětinské hlouposti a krutosti. Chci jen dodat, že jestliže u Křesťanů a částečně i u Židů se strnulost těchto vír pod náporem rozumu poněkud zmírnila, u Muslimů se tak zatím nestalo. Islám a Židovská ortodoxie (charedi) jsou čistým ztělesněním náboženského fundamentalismu v jeho nejtužší a neasketické podobě. „Oko za oko“, bezohledný a odmítavý postoj k ženám, menšinám, zákaz erotického odívání, divadelních představení, nepřátelství k umění, ostrakizace odpadlíků – to vše je součástí této víry. Ve skutečnosti všechna tato náboženství svalují vinu za lidské hříchy na člověka samotného, a to je největší absurdita. Je to jako obviňovat leoparda z toho, že je masožravec. Proto jsou pro mě všechna ztělesněním nevědomosti, pokrytectví a hlouposti. “ |
2) Mormonismus odpovídá klasickému Judaismu, Islámu a Křesťanství a pevně sedí na dogmatismu – ten může být ještě změněn radou a proroky v rámci Mormonismu, ale v podstatě míra uvěznění je tam naprosto extrémní, nedokážu si ani představit život ve vězení Mormonismu (např. nesmyslná koncepce Svatého prádla?). Jinak Rastafariánství je možná ve své teologii podobné Demiurgovi, ale netuším, jak moc jsou jeho stoupenci svázáni dogmaty – a jak moc jim musí věřit. Nicméně podle vědecké kategorizace vycházejí z dogmatického základu Demiurga. Jinak jsem podrobně studoval Jezídismus, protože jsem si původně myslel, že je také mimo jako Zoroastrismus, ale i přes prvky dualismu, které tam jsou, je také Jezídismus držen v okovech poislámského božství, ty kořeny jsou stejně svázané s Islámem jako třeba islámské cesty Súfismus, či Ahmadiyya Muslim Jama’at, který jsou sice v mnoha ohledech úžasné a a mám rád dost súfijské texty, ale ten jeden demiurgický typ božství je tam extrémně přítomný. I když samozřejmě ne vždy, súfisté se přiklánějí i k ženskému pojetí božství, protože patriarchální pohled na božstva považují za špatný. Ahmadiyya Muslim Jama’at je upřímný pokus o modernější přístup k náboženství, nicméně problém jsou stále kořeny.
3) Z křesťanské, spíše liberální církve jsem po svých asi 22 letech neodešel nijak ve zlém, s každým se lidsky setkávám, když mohu, netajím se ani svým dlouholetým členstvím, protože bylo dobrovolné a souviselo s mým náboženstvím. S Jahvismem jsem se rozešel v jakékoliv podobě, ne s Ježíšem Kristem, protože jsem extrémně cítil rozpor mezi Jahvismem a Novým zákonem (teď samozřejmě, protože jsem šel do detailů, odmítám i celou novozákonní koncepci) a držím se otevřeného gnostického Křesťanství/křesťanského Gnosticismu, protože tak čistou osobní nauku jsem mimo Buddhismus nikde nenašel. Zároveň si ale uvědomuji, že vše je také o společenských vazbách, a pokud je forma v těchto demiurgických náboženstvích liberální, pak je to přinejmenším příležitost k rozvoji racionálního přístupu. I když jsem se také setkal s křesťanským fanatismem a byl jsem nazýván kacířem a ještě se mě někdo snažil demiurgicky evangelizovat i v rámci církve – bylo to tak nesmírně děsivé, a to uvnitř.
4) Alexandře, v té malé studii jsem se tam také blíže podíval na proroky, které víry uctívají – zejména pokud uctívají Abraháma, Jákoba a Mojžíše. To bylo také zajímavé, kdo je uctíván v hierarchii víry.
Vskutku, Josefe, je zvláštní, že většina lidí si vybírá víru typu Demiurga, ačkoli výběr se zdá být obrovský. Hypoteticky by si například skutečně mohli vybrat tebou zmíněná Perská náboženství s jejich dualismem, Buddhismus nebo Hinduismus. Zřejmě je v lidech samotných něco, co je podněcuje k volbě ve prospěch náboženství typu Demiurga. Zajímavé je, že v širším kontextu, i když se lidé zřeknou Boha a náboženství, nadále slouží Demiurgovi s veškerou svou vášní. Podívejte se, nenese snad komunistický systém, nám oběma tak dobře známý, zjevné rysy demiurgových náboženství? Zde je vlastně všechno stejné, jen Boha nahradil Velký vůdce. Byl zbožštěn, oslavován, byly mu přinášeny lidské oběti a pak byl nabalzamován. Bylo to stejné demiurgovo náboženství: příslib ráje, zástupy a řady „andělů“ v osobách stranických aparátčíků, komunistická strana v roli božského mesiáše, temné síly na cestě ke světlé budoucnosti, apokalyptické motivy, zpěvy, kánony, rituály, kult sebeobětování a všechno to ostatní. Všichni to známe z první ruky. Jasné rysy demiurgických náboženství vidím i v moderních západních kvazimarxistických koncepcích progresivismu a globalismu. Opět je ve všem stejný příslib světlé budoucnosti, „nového světlého světa“, rozdělení lidí na „my“ a „oni“, podivné genderové kulty, „apokalypsa“ globálního oteplování, rituální průvody, jako jsou průvody hrdosti, a tak dále. Nejde o jakési pseudonáboženství demiurga?
Alexandře, zdravím. Dlouho jsem přemýšlel o tom, co jste napsal, a došel jsem k závěru, že to je přesně to, co jsem nechtěl vědět. TO, že on, Demiurg, je tak mocný a lstivý, že rád vezme jakoukoli ideu, ať už náboženskou, nebo politicko-náboženskou, a přetvoří ji k obrazu svému tak, aby se základem stal nesoulad, který je zasetý od samého počátku. Jak víme ze všech gnostických a gnosticko-křesťanských spisů, Demiurg disponuje rozsáhlým věděním a existují dvě cesty. Když se zamyslím nad cestou podle gnostického učitele Valentina, kde Demiurg nakonec učinil pokání ve fázi stvoření poté, co byl poučen Kristem, zdá se mi toto učení vzdálené pravdě našeho vesmíru a jako by se vztahovalo k jinému vesmíru. Náš svět mi spíše připomíná černé železné vězení – tak ho nazval spisovatel a gnostik Philip Kindred Dick, a je tedy tou nejhorší verzí, podobnou té Sethově, že pokání nikdy neučinil Demiurg, ale pouze jeden z jeho synů, a že zde vlastně probíhá permanentní válka. Zkuste se podívat do Dickova myšlení – jeho gnosticismus je asi nejmodernější odpověď, kterou chápu jako určující.
(Not only) „Abrahamic beliefs tell us nothing about evil except that it is part of God’s plan, to be humbly accepted as a way of testing humanity. The Gnostics, however, denied that good and evil could come from the same divine source. There is no external deity to test us, but the forces of our own minds challenge us to the test of bare discernment. We condemn ourselves to evil when we fail to see the error at work in our minds. A mistake that extrapolates beyond the scale of the corrective stages into evil. It gives way to a paranoid force working against the symbiotic integrity of life, a psychopathic distortion that alienates man from the innate goodness of human nature. Evil depends on deception (Greek: apate in the Gnostic writings), but equally the exposure of deception is a PREREQUISITE to the overcoming of evil.“[1]
1) For a detailed exploration of the topic – i.e., an overview of „Demiurgean Chthonic[2] Monotheistic Religions and Spirituality“ (created deliberately under the influence of Demiurge), the scientific tools used by me are of high quality – 1) Occam’s Razor – it is the basis of the principle of logical parsimony and says to use the simplest possible explanation of a phenomenon; 2) Popper’s Razor – theories that cannot be disproved are not scientific; 3) Hume’s Razor – no testimony can prove a miracle (Note, however, that one cannot 100% disprove that any miracle or supernatural event could occur); 4) Hanlon’s Razor – „Don’t look for malice where stupidity is a sufficient explanation“;[3] 5) KISS principle – keep things simple (no point in complicating things). [4]
2) After thoroughly researching the topic (you have to do a lot of deep research from the ground up with a scientific approach)[5] I found that, by their very nature, „Demiurge monotheistic religions and spiritualities“ are unreformable; For the starting point is always the „false consciously“ spoken statement „I am God, and there is no other but me“ or the similar „There is no other God but me, and „my Messenger“ is my only true messenger (in a thousand permutations). Non-reformability is at the root of these creeds, when the wrong Demiurge foundations are built in this way (in absolute opposition to the „Religion of the Refined Light of Knowledge“[6]), the building will never stand „straight,“ it will, in fact, from the beginning, be constantly „in a process of decay,“ which will begin to show itself in cracks in the structure and will eventually end logically in the great fall of the building.
3) This is how these particular creeds are built (I’ll just list the really basic ones – there are thousands of creeds) – [1] Orthodox Judaism and all its offshoots + Kabbalah and all its offshoots; [2] Messianic Judaism and all its offshoots; [3] Samaritan Judaism – still an existing faith today; [4] Orthodox Christianity and all its offshoots; [5] Chrislam and all its offshoots; [6] Islam (Arabic: sound الإسلام; al-‚islām) and all its offshoots (e.g. Ahmadiyya Muslim Jama’at; Sufism); [7] The Bahá’í Faith; [8] The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints (LDS), also called Mormonism, and all its offshoots; [9] Rastafari, also spelled Ras Tafari; [10] The Druze; [11] The Yezidi religion; [12] Sikhism and all its offshoots; [13] Jehovah’s Witnesses; [14] Vishnavism and all its offshoots; [15] Shiwaism and all its offshoots; [16] AllatRa and all its offshoots; [17] Grail Movement; [18] Freemasonry and all systems of the Grand Architect of the Universe. [7] All of these religious systems are included in this critical list after a thorough in-depth examination – if you think any of these beliefs do not fit into the Demiurge Pyramid Game, please write to me to explain why – this is just my subjective, fairly harsh assessment of the intrinsic quality of these beliefs.
4) In these unreformable religions and spiritualities, it is also true from the beginning „that the believer is always there“ to „Believe and Accept“ unconditionally, and without any criticism, the prescribed subjective interpretation of the Divine, i.e. the Creator of the world – the one God (Demiurge). The Mediator is always the infallible, divine, living or dead, or resurrected or ascended „Prophet or Messiah or Right Righteous Teacher“ and thus believers always accept that „there is no Other outside their Creator and the Creator is unquestionable, including their Prophet.“ Such a Deity and He alone sets all the rules; the ceremonies (whether bloody or not); the festivals, and He also has the Holy Unquestionable Books written, which will always have the only true interpretation.
5) They believe and accept unconditionally“ the infallible Holy Books – these Holy Books can be interpreted, „but no one is allowed to question their inner content,“ there is always only one correct interpretation of the content.At the same time, believers are always taught that only their „Holy Book“ is truly Holy (i.e. separate) from the other Holy Books of other faiths, because they are always automatically false „and their believers are on the wrong path“ – unless they are also part of their cult as well. Example: the Bible is composed of the Old Testament (Tanakh) and the New Testament in Christianity, but the New Testament is not accepted in Judaism, except in Messianic Judaism.
6) „Anyone who enters,“ or is born into, any of the „Demiurgic Religions and Spiritualities“ must unconditionally accept the basic creeds, and must accept all traditions, explanations of past generations – there is no opposition to the teachings of the ancestors. The difference is only where it is a religion or cult that is based on liberal values – there is usually no penalty for leaving, but for example in the „Jehovah’s Witnesses“ society or Islam, leaving always means extreme separation from the community, but in some cults it also means subsequent persecution, or even the application of the rules of Honor – that is, even a direct threat of death for leaving the faith – this applies not only to Muslims, but also to Indian religions.
[1] Source: Nag Hammadi Codex – https://www.facebook.com/Nag-hammadi-Codex-745282905640310/ ; JLL, from MANITU: Matangi, the outcast/ She who overcomes delusion.
[2] Source: underworld, pertaining to the underworld; belonging to the earth, subterranean e.g. chthonic deities – underworld deities); https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/chtonicky
[3] https://cs.wikipedia.org/wiki/Vědecká_metoda
[4] https://cs.wikipedia.org/wiki/KISS
[5] Extreme respect for real science: In the case of spiritual topics, the helpers are always religious studies, theology (all beliefs that will be examined), apologetics (all beliefs that will be examined), biblical studies, historical sciences, linguistics, archaeology, anthropology, and other humanities.
[6] The author of the term – Mr. Mgr. Jan Kozák – from the Procopian School of Indo-European Tradition https://www.gnostica.cz/
[7] Since the publication of the first article, the following religions have been added – Samaritan Judaism – a still existing faith; Kabbalah and all its offshoots; Ahmadiyya Muslim Jama’at; Sufism; AllatRa and all its offshoots; Freemasonry and all systems of the Great Architect of the Universe;
Good evening, Joseph, I read (and then re-read) with interest your study on demiurgic religions. I believe that you have accurately analyzed their essence, which is manifested above all by the endowment with various positive qualities of the Creator-Demiurge and his deification. You quite rightly point out that: 1. The format among believers of passive submission and humility before destiny; 2. Rigid cults (even extremely rigid and cruel); 3. The obligatory notion of a messiah-savior and liberator; 4. Sacred canons from church texts and even eclectic teachings from legends and pseudo-doctrines (halakhah among Jews, hadith among Muslims, scholasticism and papal institutions, etc.;) 5. The ruthless rejection of dissenters (for the Jewish Orthodox it’s expulsion from the community, for Muslims it’s a crime punishable by death) I’m not too familiar with the terms Mormonism and Rastafari; I think there are elements of dualism in the Yazidi religion (but I’m not sure). But as far as the leading religions (especially the monotheistic ones) are concerned, I completely agree with your conclusions. God in all these religions is an anthropomorphic God. As a father, he is both strict and just to his children, knowing their every move and judging them according to the laws he has laid down. He can be jealous, merciful, kind, angry and compassionate. He can reveal His face or hide it in times of trial; believers can only trust that in either case the Father is doing it for their good. He is omnipresent, immanent – present in everything and always; manifesting Himself in random events and grandiose cataclysms; intervening in the lives of ordinary mortals; directing them on the path of truth, caring for each soul – as He sees fit. His law is immutable. It determines everything and everyone. Man’s interference with his regulations – not only in the spirit of the law, but also in its letter – is a blasphemy for which punishment always follows: terrible and inexorable. These Demiurge religions reject any critical independent thinking, skepticism, rationality. That is why they are full of stupidity, childish stupidity and cruelty. I only want to add that if the rigidity of these faiths has somewhat softened under the onslaught of reason among Christians and partly among Jews, it has not yet happened among Muslims. Islam and Jewish orthodoxy (haredi) is the pure embodiment of religious fundamentalism in its most rigid and ascetic form. „An eye for an eye“, a ruthless and dismissive attitude towards women, minorities, prohibition of erotic dress, theatrical performances, hostility to the arts, ostracism of apostates – all are part of such a faith. In fact, all these religions blame man’s sins on man himself, and this is the greatest absurdity. It is just like accusing a leopard of being a carnivore. Therefore, to me, they are all the epitome of ignorance, hypocrisy and stupidity.
1) Alexander, I have gone to the core of these religions and in all of them, which I have analyzed in extreme detail (which I do all the time, because of the possibility of error), I have found the insane concept of Demiurgism – I really have an interesting struggle in my head right now, comparing all the religions of Demiurgism and their extreme sophistication in contrast to the Brahmanic/Buddhist/Vedantic system of Purusha/Prakrti in the East. I see how free religion is understood in the Purusha system as opposed to the Demiurge prison. I will just add that I find the analysis an amazing tool, when I gather all the facts and then use all the scientific razors as well, I am quite appalled at how many religions are trapped in dogmatism and provide no real free self development – only pretend to. Of all the religions that have so far survived outside this Demiurge table, there is only Zoroastrianism, Mandaism + of course Gnosticism in Neo-Gnostic form as per my explanation (if you can think of any other religions I would be grateful), there is a completely different Gnostic approach with all the doctrines. I would honestly love to be wrong, keep looking, but I am interested in the pure core of all religious systems, and that core is just the prison in all I named as demiurgic. Then there’s a lot of strange doctrines laid on those foundations that are also interesting, but that core is, while I don’t want it to be unequivocally demiurgic – the degree of internal bonding probably varies, I’d have to personally talk directly to members of all the religions listed about the core, but I’m starting purely from the available scientifically verified foundations – maybe not all members of those religions feel that way, but according to the scientific tools, they are unfortunately in bondage (without probably ever having thought of it) – all the more I observe all the loving mystics in these religions and there I always find an example of them sometimes rather hiding masterfully under an ordered doctrine (like in totalitarian political societies) – but inside they live a different life (and are able to testify about it anonymously). For example. With Muslims, I encounter this often, when I correspond with someone, they openly tell me that outwardly they follow the obligations of the religion (paying the slightest attention to any error), but in reality, inside, he despises the deity Demiurge – I assume a similar situation with other religions – outwardly people (under direct threat of punishment) pretend and behave as orthodox, but in their private lives they are introduced to the concept of freedom and maybe even precisely targeted atheism. This can be seen in the example of Professor Richard Dawkins – he breaks with the Demiurge deities in his books in a purely systematic way.
„God is anthropomorphic in all these religions. As a father, he is both strict and just with his children, knowing their every step and judging them according to the laws he has laid down. He can be jealous, merciful, kind, angry and compassionate. He can reveal His face or hide it in moments of trial; believers can only trust that in either case the Father is doing it for their good. He is omnipresent, immanent – he is present in everything and always; he manifests himself through random events and grandiose cataclysms; he intervenes in the lives of ordinary mortals; he guides them along the path of truth, caring for each soul – as he sees fit. His law is immutable. It determines everything and everything. Man’s interference with His decrees – not only in the spirit of the Law, but in its letter – is a blasphemy which will always mean punishment: terrible and unrelenting. These Demiurge religions reject any critical independent thinking, skepticism, rationality. That is why they are full of stupidity, childish stupidity and cruelty. I only want to add that if the rigidity of these faiths has somewhat softened under the onslaught of reason among Christians and partly among Jews, it has not yet done so among Muslims. Islam and Jewish orthodoxy (charedi) are the pure embodiment of religious fundamentalism in its most rigid and non-ascetic form. „An eye for an eye“, a callous and dismissive attitude towards women, minorities, prohibition of erotic dress, theatrical performances, hostility to the arts, ostracism of apostates – all are part of this faith. In fact, all these religions blame man’s sins on man himself, and this is the greatest absurdity. It is like accusing a leopard of being a carnivore. Therefore, to me, they are all the epitome of ignorance, hypocrisy and stupidity. „
2) Mormonism conforms to classical Judaism, Islam, and Christianity, and sits firmly on dogmatism – this can still be altered by the council and prophets within Mormonism, but basically the level of imprisonment there is absolutely extreme, I can’t even imagine living in a Mormonism prison (e.g. the nonsensical concept of Holy Linen?). Otherwise, Rastafarianism may be similar to Demiurge in its theology, but I have no idea how much its adherents are bound by dogma – and how much they have to believe it. However, according to scientific categorization, they are based on the dogmatic foundation of the Demiurge. Otherwise, I have studied Yezidism in detail because I originally thought it was also out there as Zoroastrianism, but despite the elements of dualism that are there, Yezidism is also held in the shackles of a post-Islamic deity, those roots are as tied to Islam as, say, the Islamic paths of Sufism, or the Ahmadiyya Muslim Jama’at, which are amazing in many ways, and I like a lot of Sufi texts, but that one demiurgic type of deity is extremely present. Though of course not always, Sufis also lean towards a feminine conception of deity because they find the patriarchal view of deities wrong. Ahmadiyya Muslim Jama’at is an honest attempt at a more modern approach to religion, however the problem is still rooted.
3) I didn’t leave the Christian, rather liberal church in any bad way after my 22 or so years, I meet everyone humanely when I can, I don’t even make a secret of my long term membership because it was voluntary and related to my religion. I parted ways with Yahwism in any form, not Jesus Christ, because I extremely felt the contradiction between Yahwism and the New Testament (now of course, because I went into detail, I reject the whole New Testament concept as well) and I hold to open Gnostic Christianity/Christian Gnosticism because I have not found such a pure personal doctrine anywhere outside of Buddhism. But at the same time I realize that everything is also about social bonds, and if the form in these demiurgic religions is liberal, then at least it is an opportunity to develop a rational approach. Although I have also encountered Christian bigotry and been called a heretic, and yet someone tried to demiurgically evangelize me even within the church – it was so extremely scary, internally.
4) Alexander, in that little study there I also took a closer look at the prophets that faiths worship – especially if they worship Abraham, Jacob and Moses. It was also interesting to see who is worshipped in the hierarchy of the faith.
Indeed, Joseph, it is strange that most people choose a Demiurge-type faith, though the choice seems vast. Hypothetically, for example, they could indeed choose the Persian religions you mentioned with their dualism, Buddhism or Hinduism. Apparently there is something in people themselves that encourages them to choose in favor of Demiurge type religions. Interestingly, in the larger context, even when people renounce God and religion, they continue to serve the Demiurge with all their passion. Look, doesn’t the communist system, so familiar to both of us, bear the obvious characteristics of Demiurge religions? Here, in fact, everything is the same, only God has been replaced by the Great Leader. He was deified, glorified, human sacrifices were made to him, and then he was embalmed. It was the same Demiurge religion: the promise of paradise, the hosts and hosts of „angels“ in the persons of party apparatchiks, the Communist Party as the divine messiah, dark forces on the road to a bright future, apocalyptic themes, chants, canons, rituals, the cult of self-sacrifice, and all the rest. We all know it first hand. I also see clear features of demiurgic religions in modern Western quasi-Marxist conceptions of progressivism and globalism. Again, all the same promise of a bright future, a „new bright world“, the division of people into „us“ and „them“, strange gender cults, the global warming „apocalypse“, ritualistic parades like pride parades, and so on. Isn’t this a kind of demiurge pseudo-religion?
Alexander, hello. I’ve thought long and hard about what you wrote and came to the conclusion that this is exactly what I didn’t want to know. THAT he, the Demiurge, is so powerful and cunning that he is happy to take any idea, be it religious or politico-religious, and reshape it in his own image so that the basis becomes the inconsistency that is sown from the very beginning. As we know from all Gnostic and Gnostic-Christian writings, the Demiurge possesses vast knowledge and there are two ways. When I think of the path according to the Gnostic teacher Valentinus, where the Demiurge eventually repented in the creation phase after being instructed by Christ, this teaching seems to me to be far from the truth of our universe and as if it refers to another universe. Our world looks to me more like a black iron prison, as the writer and gnostic Philip Kindred Dick called it, and is therefore the worst version, similar to Seth’s, that the Demiurge never repented but only one of his sons did, and that there is in fact a permanent war going on. Try looking into Dick’s thinking – his gnosticism is probably the most modern answer, which I take to be the defining one.
Zdravím všechny – přátele PKD, a jak jsem slíbil, plním – předkládám vám studii o Mercerismu/náboženství Empatie od spisovatele a neognostika Philipa Kindreda Dicka. Čtěte v klidu, ale s otevřenou myslí, ale buďte ochotni případně vyslovit věcnou kritiku. Tato verze je verzí 2.0, a to proto, že bylo nutné zpracovat všechny věcné připomínky k předchozí verzi. Jinak je také výsledkem mé spolupráce s přáteli z českého sci-fi fandomu PKD a zejména s panem Janem Waltrem Slukou. Zvu vás tedy na zajímavou cestu.
Představuji Vám novou studii o Mercerismu a to ve verzi 2.0; tato verze je tedy rozdílná proti předchozí mé autorské zveřejněné verzi z měsíce dubna 2021, a obsahuje úplně nové poznatky + upřesnění, ale také množství extrémně kritických věcných poznámek, které jsou výsledkem spolupráce s autorem schopným věcné a systematické kritiky (kolega Jan Walter Sluka), a který mi pomohl kvalitně zpracovat téma Mercerismu z pomyslné verze 1.0 do verze Mercerismus 2.0 (Phildickian Gnosticism – Mercerism 2.0), a jehož spolupráce si velice vážím a děkuji mu v tomto úvodu.
Tím, že spolupracujeme, dokážeme chápání tématu (i z jeho těžce zpracovatelných podrobností a odlišností, kterým nás „zákeřně“ a cíleně vystavil pan spisovatel) plně rozvinout a komunitě sdružené v Phildickian Gnosticism ukázat další rozměr tvorby spisovatele a Neo-Gnostika Philipa Kindreda Dicka (dále jen PKD).
Tato studie je také stále otevřená – to znamená, že kdokoliv ze čtenářů této studie může po zveřejnění upozornit na nesrovnalosti, nebo na upřesnění terminologie či výkladu pojmů. Upozornění dávám hlavně proto, že jako Neo-Gnostik přijímám nauku Phildickian Gnosticism jako živoucí, stále v procesu pochopení a chci se vyvarovat toho, že budu definovat všechny poznatky jako pravdu, která nepodléhá věcné, tedy skeptické a vědecké kritice. Každému, kdo je autorem vždy říkám buďte připraveni uznat chybu, a opravit či doplnit studii, která vyjde pod Vaším jménem. Tento přístup zaručí vždy to, že se dozvíte třeba podrobnosti, o kterých netušíte, nebo je omylem považujete za nepodstatné. Omyl se dá napravit, pýcha ale mnohem těžce.
Dickianský Neo-Gnosticismus (Phildickian Gnosticism) je obtížnější (stručně) a (dokonale) definovat, nebo alespoň definovat vždy dobře (kvalitně, s plným vystižením jednotlivých myšlenek spisovatele PKD).
Důvod je jednoduchý (každý čtenář, či čtenářka) povídek, knih, i esejů, a studií PKD by měl/měla zdravě pochopit, že v okamžiku, kdy čte vše Dickovo dílo ze svého subjektivního, mnoha faktory zkresleného pohledu; toto se Vám děje vždy (nejen při studiu PKD), ať chcete nebo ne, každé slovo, každý výraz můžete v jednu chvíli pochopit jinak, než třeba o den později, stejně se to tak má s vysvětlením jednotlivých pojmů u PKD.
The Neo - Gnosticism community 1.0 